V roce 2018 se Agentuře, po dlouhé a poměrně vleklé cestě různých diskuzí či návrhů podmínek pro uchazeče, naskytla možnost být oficiálním zprostředkovatelem mezinárodního Programu KAPPA, financovaného z Fondů EHP a Norska. Na jeho začátky zavzpomínala Dominika Paclíková, která stála u zrodu a jako vedoucí se svým týmem čelila různým výzvám. Současná vedoucí Zuzana Dostálová se zase podělila o informace, s jakými partnery nejvíce spolupracují čeští výzkumníci a výzkumnice a dala nám možnost nahlédnout do zajímavých projektů řešených v tomto unikátním programu.
Dominiko, čím je tento program odlišný oproti ostatním programům TA ČR?
Program KAPPA je jedním z mezinárodních programů TA ČR, ale jako jediný je financovaný z Fondů EHP a Norska. Tím se z programu de facto stává projekt, který i sám o sobě musí plnit podmínky vůči zdroji financování. Za zdroj financování by se dala označit Kancelář finančních mechanismů v Bruselu, jež je součástí Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), a která Fondy EHP a Norska spravuje. Oba tyto fondy nejvíce financuje Norsko, které se díky tomu stává důležitým partnerem na všech úrovních, zejména pak agentura Research Council of Norway. Proto jsou jednotlivé fáze programu oproti ostatním programům specifické a mají se přibližovat programům Evropské komise. I z toho důvodu je průměrná intenzita podpory vyšší než u ostatních programů a rozpočet je originálně plánovaný v eurech.
Další odlišností je, že v každém projektu musí být hlavní příjemce z Česka a další účastník z Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska – tato bilaterální spolupráce je povinná. Program jako první dával důraz na otevřený přístup k výsledkům, a též v hodnotícím procesu muselo dojít k přizpůsobení podle Programu Horizont 2020.
Jak a kdy se TA ČR naskytla možnost spolufinancovat projekty z Fondů EHP a Norska?
Nejprve to bylo zvažováno v roce 2016 během diskusí o třetím programovém období Fondů EHP a Norska, které mělo být v oblasti výzkumu poprvé zaměřené na aplikovaný výzkum. Následně pak v roce 2017, kdy Ministerstvo financí jako Národní kontaktní místo Fondů EHP a Norska společně s agenturou Research Council of Norway při sepisování Memoranda o porozumění, protože už v té době byla praxe z mezinárodních programů TA ČR známá i za hranicemi Česka, zejména díky ERA-NET Cofundům a TAFTIE (sdružení evropských inovačních agentur). V polovině roku 2018 se pak TA ČR stala oficiálním zprostředkovatelem programu.
Jak dlouhá byla cesta od nápadu až po vyhlášení 1. VS a s čím jste se museli v začátcích potýkat/vypořádat?
Cesta byla dlouhá, první verze Memoranda o porozumění byla podepsána v září roku 2017, ale TA ČR byla uvedena v Memorandu jako zprostředkovatel až necelý rok poté. V té době již probíhaly přípravy programu. Hned po jeho schválení TA ČR podala v červenci 2018 první návrh podmínek veřejné soutěže na mezinárodní úrovni, které byly finalizovány až po roce v červenci 2019. Poté už mohla vzniknout Zadávací dokumentace a v listopadu 2019 mohla být vyhlášena první veřejná soutěž. S celým týmem jsme čelili spoustě překážek, například najít českým výzkumníkům zahraniční partnery, poprvé vyhlásit veřejnou soutěž v angličtině, též přeložit do anglického jazyka oficiální dokumenty včetně těch v systému ISTA, naučit příjemce otevřenému přístupu k výsledkům, přizpůsobit hodnotící proces nebo se vypořádat s odlišnými kurzy měn.
Proč se TA ČR rozhodla implementovat tento druh programu, když měla i jiné možnosti podpory zapojení do mezinárodní spolupráce?
TA ČR chtěla podpořit již existující česko-norská konsorcia z předchozích programů zaměřených na základní výzkum a podpořit přechod výsledků základního výzkumu do formy uplatnitelné na trhu. Zároveň chtěla přispět k utvoření nových mezinárodních vazeb a vytvořit českým výzkumníkům a výzkumnicím další dotační příležitost v oblasti aplikovaného výzkumu. Program KAPPA přibližuje české výzkumníky a výzkumnice evropským programům jako Horizont 2020 nebo Horizont Evropa, což jim otevírá i další možnosti spolupráce v aplikovaném výzkumu nad rámec TA ČR. A myslím, že Agentura už v té době tušila možnosti vyměnit si zkušenosti dobré (ale i ty chybné) z praxe s ostatními zahraničními agenturami zapojenými do Fondů EHP a Norska.
Dominiko, děkujeme za tento vhled a nyní se přesuneme k vaší kolegyni Zuzaně. Zuzko, povězte nám, jak velký byl zájem uchazečů o tento program?
Zájem českých uchazečů byl vysoko nad očekáváním, v první a jediné vyhlášené veřejné soutěži jsme obdrželi celkově 163 návrhů projektů, podpořeno ale mohlo být nakonec jen 15 % z nich. Vysoký zájem, a to nejen českých uchazečů, ale i těch z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, jsme zaregistrovali už při úvodní konferenci Programu KAPPA, která zároveň sloužila jako match-makingový workshop pro potenciální uchazeče. Akce se účastnilo přes 100 zájemců a posléze se přes 150 potenciálních uchazečů také registrovalo v naší match-makingové aplikaci ve snaze najít partnera projektu. Byly mezi nimi nejen organizace s dřívějšími zkušenostmi s TA ČR, ale také spousta nováčků. Později jsme také zjišťovali, jak partnerství mezi uchazeči vznikala. Některá byla založena na jejich dřívější spolupráci, a to i mezi českými a norskými institucemi. V dalších případech partneři z Donorských zemí sami oslovili české instituce, zda by se s nimi zapojily do Programu KAPPA. Z čeho máme radost je, že partnerství vzniklá v Programu KAPPA by velice ráda pokračovala ve spolupráci a již nyní se z podpořených projektů ozývá zájem o možný další obdobný program.
S jakými partnery čeští řešitelé nejvíce spolupracují?
Z českých uchazečů měly nejvyšší míru úspěšnosti výzkumné organizace, stejně tak tomu bylo v Donorských zemích. Do nejvíce projektů je ze zahraničních partnerů zapojena výzkumná organizace SINTEF AS, hned po ní je Univerzita v Oslu a NIBIO – Norský institut pro výzkum bioekonomiky. Na české straně je nejčastějším příjemcem Univerzita Karlova, dále pak Biologické centrum AV ČR. Na obou stranách zaznamenáváme velmi pozitivní ohlasy na společnou spolupráci a přístup k expertíze, zkušenostem a trhům té druhé země skrze Program KAPPA. Viditelný přínos je například u projektů zaměřených na životní prostředí v souvislosti se změnami klimatu, kdy se díky jisté podobnosti mohou čeští partneři učit od těch norských v jejich preventivních opatřeních a analýzách a zároveň se norští partneři mohou lépe připravit na budoucnost díky zkušenostem českých výzkumníků s již aktuálními problémy.
Kolik projektů bylo podpořeno a s jakými tématy?
Podpořili jsme celkem 25 projektů z již zmíněných 163 podaných návrhů, s průměrným rozpočtem okolo 37 mil. Kč. Nejvíce podpořených projektů je v oblasti přírodních věd – 12 z nich se věnuje výzkumu souvisejícím se Zemí a životním prostředím, dále chemickým vědám, informačním vědám, biologii a podobně. Pět projektů je medicínských, konkrétně provádí výzkum např. kostních implantátů, Alzheimerovy choroby nebo věkem podmíněné makulární degenerace oka, což je onemocnění centra sítnice, tzv. žluté skvrny. V oboru inženýrství a technologie byly podpořeny 4 projekty, stejně hojně zastoupeným oborem je pak zemědělství a lesnictví. Mnoho ze zmíněných výzkumných oblastí se v jednotlivých projektech kombinuje a prolíná. Zmínit můžu například VaV aktivity v geologii a geotermální energii či energetický výzkum a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (tzv. CCS). Projekty také řeší zachování biodiverzity, pitnou vodu nebo kontaminaci půdy. Další projekty se věnují radiofarmakům či transplantacím.
Můžete uvést konkrétní příklady podpořených projektů? Např. ty, které nejvíce zaujaly vás?
Vybrat pár nejzajímavějších projektů je nesmírně těžké, jelikož všechny jsou unikátní a přínosné. Určitě zde ale stojí za zmínku to, že jsme v Programu KAPPA měli možnost se s mnoha projekty seznámit opravdu detailně a osobně o nich pohovořit s jejich řešiteli. Tato zkušenost se ukázala jako velmi důležitá pro vzájemnou komunikaci a pro nastolení mnohem bližších vztahů nad rámec běžné „úředničiny”. Tato setkání nám pomohla lépe porozumět výzkumným záměrům a zaujaly nás díky tomu tak, jak by nikdy nebylo možné jen od stolů našich kanceláří.
Mně osobně jsou blízké všechny projekty zaměřené na životní prostředí a opravdu zajímavé mi přijdou ty, které jsou řešené ve spolupráci s Islandem, protože ten projektům dodává opravdu netradiční aspekty. Například v projektu NASPMON experti zkoumají, co se děje pod zemským povrchem na poloostrově Reykjanes a hledají způsoby, jak využít tamní geotermální energii. Sledují při tom zemětřesení a sopečnou činnost, která byla na poloostrově v poslední době velmi intenzivní.
V dalším projektu ProfiBONE experti vyvíjejí unikátní 3D tištěné kostní implantáty přizpůsobené pacientům na míru. K tomu slouží přelomový materiál, který umožní obnovu kostních buněk, jehož součástí je například i chitosan získávaný z vnějších schránek krevet právě z Islandu. Využívají tak odpad rybářského průmyslu a přeměňují jej na materiál s obrovskou přidanou hodnotou.
Téma spolupráce s Norskem a její význam pro české výzkumníky by vydalo na samostatný článek, proto zmíním pouze jeden projekt, a to ten největší v Programu KAPPA, CO2-Spicer. Jedná se o vůbec první pilotní projekt ukládání CO2 ve střední a východní Evropě, který má šanci významně zvýšit úroveň technologické připravenosti geologického ukládání CO2 v České republice a zároveň bude představovat významný krok k zavedení technologie CCS ve střední Evropě. Experti v projektu těží ze spolupráce s Norskem, které je lídrem v tomto odvětví v Evropě a má letité zkušenosti s ukládáním CO2 pod mořským dnem.
PROGRAM KAPPA
V roce 2019 vyhlásila TA ČR ve spolupráci s agenturou Research Council of Norway, první a prozatím jedinou soutěž v Programu KAPPA. Tento program, podporuje mezinárodní spolupráci subjektů z ČR s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska v aplikovatelném výzkumu. Též je určen pro podporu propojování výzkumných organizací s odběrateli výstupů aplikovaného výzkumu a inovací působící napříč společenských oblastech. O financování veřejné soutěže se postarali Fondy EHP a Norska a národní spolufinancování. Část podpory bylo vymezeno pro projekty zaměřené na zachytávání a ukládání CO2 (tzn. Oxidu uhličitého).
