Události posledních let, a nejen ty nepředvídatelné, ukázaly, že bez digitalizace je progres v jakékoliv sféře lidského vlivu vyloučen. Množství dat, denně vytvářené lidskou činností, je dnes už tak obrovské, že překonává možnosti lidské představivosti. Data jsou a budou součástí našich pracovních i osobních životů. Jednou ze stěžejních aktivit, kterou je třeba systematicky sledovat a modelovat, je státní podpora výzkumu a vývoje.
Technologická agentura ČR se před dvěma lety pustila do vývoje sdíleného informačního systému SISTA, který bude sloužit jako jednotný nástroj pro poskytování podpory aplikovaného výzkumu v rámci TA ČR. Prostřednictvím SISTA budou zajištěny všechny procesy administrace výzkumných projektů od podání návrhu přes hodnocení až po realizaci veřejných soutěží a veřejných zakázek. Systém vzniká a je rozvíjen inovativními technologicko-organizačními způsoby inspirovanými best practices, které se úspěšně používají v komerční sféře IT služeb, navazuje a postupně agreguje služby poskytované stávajícími produkční informační systémy.
Cíle vyvíjené aplikace zahrnují:
- ambice inteligentní digitalizace
- systém stavěný z pohledu uživatele (UX)
- inteligentní řízení výpočetních zdrojů: vysoká dostupnost ve špičkách / útlum mimo exponované období
- možnost za chodu měnit části systému
- maximální přenositelnost
- minimalizace různých locks (vendor, technology, business know-how)
- zprostředkování DX (Developer Experience)
TA ČR už jeden systém má. Proč tedy vzniká nový?
Stávající systém ISTA funguje 8 let a postupně se začalo ukazovat, že přestává stačit aktuálním potřebám Agentury – přibírání resortních programů a uživatelů, potřebě větší participace Agentury u vývoje samotného software kvůli zamezení vendor-lock, apod. Detailně se o všech důvodech pro vznik nového systému rozhovořil Vladimír Kubíček, ředitel odboru informačních a komunikačních technologií TA ČR, v předchozím příspěvku. Začal tedy vznikat nový systém, který je tvořen úplně jinak, než je tomu ve státní správě zvykem – postupně a za pomoci více dodavatelů. „Jedna ze základních myšlenek byla, že nový systém by neměl realizovat jen jeden dodavatel. Dalším argumentem pro vznik nového systému byla i potřeba integrovat doposud samostatný systém pro řízení veřejných zakázek ve vědě a výzkumu – Program BETA, to v současnosti probíhá. Mezi ISTA, SISTA a ISRB (informační systém řízení BETA) existuje čilá zabezpečená komunikace, původní systémy již nyní využívají sdílené technologické služby SISTA. Části původních systémů jsou postupně nahrazovány technologicky vyspělejšími řešeními SISTA. Vše se navíc snažíme dělat tak, aby změny uživatel vůbec nepoznal,” řiká Vladimír Kubíček.
Nejasná představa vykrystalizovala v jasný cíl
Při vyhlášení otevřeného výběrového řízení k rámcové dohodě na vytvoření SISTA se na druhý pokus sešlo 15 zájemců z řad větších i menších dodavatelů. „V začátcích projektu jsme neměli jasnou představu o architektuře systému, kdo ho bude provozovat a spravovat. Šlo vlastně o přesný opak komplexní zadávací dokumentace k ISTA. I díky tomu se povedlo, že se potkali zajímaví a zkušení dodavatelé a současně, i mimo samotnou rámcovou dohodu, se nám na vývoj technologického podhoubí podařilo poskládat super tým velmi schopných softwarových architektů a programátorů. Jejich úkolem bylo také vytvořit i platformu pro provoz SISTA tak, abychom nebyli závislí na dodavatelích a byli schopni části systému, které dodají vývojáři, spravovat sami v TA ČR. Chtěli jsme mít absolutní kontrolu nad tím, co nám dodavatel dává, jak to funguje a moci kdykoli SISTA sami spustit a provozovat,” vysvětluje Kubíček.
Dodavatelé pochopili, že se TA ČR opravdu snaží a jejich zájem o participaci na vývoji rostl. „Z doslechu vím, že když se při tvorbě první verze pravidel vývoje dozvěděli někteří konzultanti o tom, že jde o TA ČR, nešlo jim o peníze. Altruismus samozřejmě vždycky nakonec trochu ustoupí, nicméně i tak to jako daňový poplatník kvituji,” doplňuje s úsměvem ředitel odboru informačních a komunikačních technologií TA ČR.
Výhody nového systému
SISTA je navržena tak, aby dokázala obsloužit požadavky různorodým poskytovatelům podpory VaV. „Snažili jsme se obsáhnout co nejvíce požadavků – od modelu ‚já jako resort chci, aby pro mě TA ČR administroval projekty v mém programu‘ přes ‚TA ČR vytvoří novou instanci SISTA jenom pro mě‘ po ‚máte-li lidi, kteří to dokážou, zde máte zdrojové kódy aplikací, dokumentaci provozní platformy a můžete aplikaci provozovat sami‘. Stejně tak jako u ISTA je možné podílet se na tvorbách formulářů, šablon a dalších návazností,” dodává Kubíček.
Tím, že je SISTA vytvořená na obecně používaných technologiích a ne na proprietárním frameworku, lze se ze spousty problematických situacích při tvorbě prostě vygooglit.
Architektura systému vychází z microservices patternů, přičemž se opět jedná o takový „státní“ hybrid. DevOps týmy nemohou být v našem prostředí malé státní agentury sestaveny v čase pořád, dodavatelé do minitendrů pod cca 150 000 Kč nabídku nepodají, protože už na režii samotné tvorby nabídky vlastně tratí. Máme v provozu služby, které se do microservices stavby aplikací úplně nehodí, ale nikdy jsme si nezavřeli vrátka tak, aby i tato situace nebyla v budoucnu narovnatelná.
SISTA jako sdílený informační systém umožňuje uživatelům vytvářet vlastní prostředí pro zadávání výzev a soutěží a správu dat. Poskytovatelem a správcem nemusí být tedy jen TA ČR, ale třeba MPO, které bude mít vlastní šablony, formuláře, může i samostatně vytvářet potřebné aplikace. V podstatě to lze zjednodušit tak, že jakýkoliv uživatel si může pro svou potřebu vytvořit samostatný systém s funkcionalitami SISTA (a ty vychází mimo jiné i z ISTA).
A jak to bude dál?
Budování bude pokračovat až do roku 2025, kdy by v SISTA měla být vyhlášena první veřejná soutěž. V letošním roce proběhne tranzice návrhů a realizovaných projektů a bude se dokončovat vývoj všech podpůrných služeb pro core business.