Technologická agentura ČR (TA ČR) začínala jako malá organizace s několika málo lidmi, která si však dokázala vybudovat své „místo na slunci“. Na rozvoj organizace zavzpomínala Rut Bízková, která stála jako první žena v čele předsednictva Agentury.
Paní Bízková, jak s odstupem času vzpomínáte na vaše předsednictví v TA ČR?
Vzpomínám na to jako na období budování organizace, která měla na začátku pár lidí a na konci několik desítek. K tomu nesmíme zapomenout na přibližně 50 lidí v rámci velkého projektu Zefektivnění TA ČR. Ten byl základem řady změn ve fungování podpory aplikovaného výzkumu, jež jsou významné dodnes. Na Agenturu taktéž vzpomínám jako na období intenzivní spolupráce v předsednictvu. Každý čtvrtek se pravidelně v mnoha hodinových diskuzích hledalo řešení řady otázek managementu výzkumu. TA ČR hledala „své místo na slunci“ a tím ovlivňovala všechny ostatní. To jí vydrželo dodnes.
Jakých milníků díky vám Agentura dosáhla?
Za rozhodující považuji právě projekt Zefektivnění TA ČR, vytvoření metodiky INKA a zahájení robustní analytické činnosti v oblasti státní podpory VaVaI. S růstem organizace byla spojena potřeba stanovit roli Agentury v systému podpory VaVaI. Vymezení v zákoně 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu je velmi rámcové. Agentura byla v ČR nová, takže jsem od RVVI očekávala, že nám bude řečeno, jaká je naše role v rámci veřejné podpory VaVaI. To nějak nepřicházelo, a tak jsme podali žádost do EU fondů a získali projekt Zefektivnění TA ČR.
V čem tento projekt spočíval?
V sedmi projektových úlohách jsme zmapovali terén veřejné podpory VaVaI. Mohli jsme identifikovat svou vlastní roli a zároveň poskytnout velkou sumu znalostí našemu okolí včetně RVVI. Zde sehrál významnou roli pan Zbyněk Frolík, majitel Linetu, tehdy člen RVVI a vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR. S heslem „co neměřím, to neřídím“ od nás neustále vyžadoval nějaká data a analýzy. Stál tak za zrodem „evidence based“ řešení v TA ČR. Pokračování metodikou INKA, tedy mapováním inovačního potenciálu ČR, pak bylo přirozenou součástí tohoto úsilí. Myslím si, že tyto věci se povedly, ale též mě stály možnost pokračovat v TA ČR v druhém funkčním období jako předsedkyně 🙂.
Co vám práce v Agentuře přinesla?
Do Agentury jsem přišla s tím, že jdu „zavádět úřad“. Toho se ale kolegové v předsednictvu TA ČR upřímně zděsili. Nikdo z nich totiž nepocházel ze státní správy (i když Pavel Komárek v ní určitý čas strávil!) a úřad považovali za něco pro „blbé byrokraty“. Představa o řízení Agentury byla založena na dojmu, že státní peníze jsou od toho, aby se někdo v akademické sféře rozhodl, na co budou určeny. Podobné to bylo a dosud částečně je v Grantové agentuře ČR i v Akademii věd ČR. V té době jsem měla za sebou řízení operačního programu s mnoha desítkami miliard korun a bylo mi proto jasné, že státní peníze nejde dávat podle toho, jak se rozhodne nějaký okruh lidí, který za jejich rozdělení nenese právní odpovědnost. Takže po stránce pracovní to bylo náročné, ale zároveň zajímavé. Nakonec jsme se všichni dobře dohodli a každý, zejména v předsednictvu, hrál v systému určitou roli, ve které byl mimořádně dobrý. Po stránce osobní to bylo hodně vyčerpávající, ale zároveň jsem nabyla obrovské penzum nových poznatků a seznámila jsem se s novým okruhem lidí. Předtím jsem se pohybovala v oblasti energetiky a životního prostředí. I když jsem na MŽP měla na starosti mimo jiné výzkum, s TA ČR se mi otevřel vhled do nové, široké oblasti. Získala jsem hodně známých, dobré spolupracovníky a několik přátel. Zvláštností tehdejšího období personálního a finančního růstu Agentury bylo, že lidé stále přicházeli, ale prakticky neodcházeli.
Co byste TA ČR popřála?
Přála bych TA ČR „jasné místo na slunci“. Není to dáno jen tím, co TA ČR dělat chce a může, ale také prostředím, ve kterém působí. Po celu dobu své existence totiž vyvolává nějaké pnutí mezi ostatními aktéry státní podpory výzkumu. Jednak znalostním zázemím, jednak atypickou formou v soustavě podpory VaVaI. Agentura byla produktem reformy výzkumu v době Topolánkovy vlády. Od té doby se spousta věcí změnila, nejen v Česku, ale také v Evropě a ve světě. Nové výzvy vyžadují nová řešení. Mám za to, že již několik let celý systém podpory VaVaI v Česku potřebuje opět reformovat na základě velké diskuse o roli výzkumu ve společnosti. Sama mám takový koncept v hlavě už nějakou dobu (jen kdyby o to někdo stál 🙂). V novém uspořádání by TA ČR hrála ještě významnější roli než hraje v současnosti. Tak Agentuře přeji, aby dobře obstála v prostředí, ve kterém funguje, a nacházela optimální cesty pro podporu výzkumu užitečného pro společnost.
