Myšlenka na vznik programu veřejných zakázek je historicky spjata s Reformou systému výzkumu, vývoje a inovací ČR, kterou vláda schválila v roce 2008. V rozhovoru s Margitou Pištorovou, ředitelkou odboru veřejných zakázek ve VaVaI, jsme si popovídali nejen o možném dlouhodobém horizontu Programu BETA, který má aktuálně již třetí pokračování (BETA3), ale také o jeho unikátnosti a odlišnostech od ostatních programů TA ČR či o tom, pro koho je přesně určen.
Můžete nám pro začátek stručně představit, co je Program BETA?
Program BETA má aktuálně již své třetí pokračování (BETA3). Je určený na podporu aplikovaného výzkumu a inovací pro potřeby státní správy, konkrétně resortů. Hledáme v něm společně s resorty inovativní řešení specifických potřeb, které vychází z jejich reálných problémů. Podporujeme takový výzkum, který umožní zkvalitnit výkon státní správy vývojem nových nebo zdokonalením současných postupů, regulačních mechanismů, dozorových činností, nebo dalších produktů či služeb pro jednotlivé resorty.
Čím se liší od ostatních programů TA ČR? A je například tematicky zaměřen?
Program BETA zaujímá mezi programy TA ČR jedinečné místo. Od ostatních programů TA ČR se liší celkem zásadně. Jedná se o jediný program, který se zaměřuje na řešení potřeb resortů. Resorty se přihlásí do programu, podají svou potřebu a TA ČR následně zadá veřejnou zakázku z níž vzejdou řešitelé jednotlivých projektů. Samotný projekt, který je předmětem veřejné zakázky, formulujeme my jako poskytovatel společně s resortem. Vlastníky vzniklých výsledků výzkumu se následně stávají samotné resorty, které aplikují získané poznatky do své každodenní praxe. Program navíc není tematicky zaměřen, takže každá potřeba, a tím i veřejná zakázka, je tedy zcela jedinečná a reflektuje specifický požadavek resortu. Určitým specifikem je i zaměření na podporu inovací ve státní správě. Výsledky projektů přispívají k posílení schopnosti státní správy inovovat. Tolik opravdu velmi ve zkratce k odlišnostem.
Kde se zrodila myšlenka na vznik tohoto typu programu?
Myšlenka na vznik programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy vychází z Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, kterou schválila vláda v březnu 2008. Jedním z cílů reformy bylo sjednotit, zjednodušit a zefektivnit strukturu systému podpory VaV v Česku. V té době se navíc začaly rýsovat první obrysy pro vznik Technologické agentury ČR, která později převzala systém podpory aplikovaného výzkumu a inovací, a pro potřeby státní správy byl vytvořen a schválen tento program. Současně se také daří v programu podporovat i spolupráci mezi resorty a tím naplňovat jeden z původních záměrů při vzniku TA ČR.
Jak funguje celý proces od obdržení výzkumné potřeby až po realizaci projektu? (stručně)
Toto už jsem trochu nastínila v jedné z předchozích otázek, ale pojďme se na celý proces podívat detailněji. Samotná realizace výzkumné potřeby má 5 částí.
Nejprve nám resort zapojený do programu zadá návrh své výzkumné potřeby. Tímto návrhem se zabýváme společně s přiděleným odborníkem na danou problematiku a zkoumáme, zda potřeba naplňuje podmínky programu, jestli se jedná o výzkum, jakou má souvislost s dalšími potřebami, projekty nebo veřejnými zakázkami. Dále zjišťujeme míru překryvů, synergií případně duplicit s nimi. Potřebu následně schválíme, pokud je uznaná jako vhodná k podpoře. Ve druhé části připravujeme společně s resortem a odborným konzultantem samotný projekt, který bude předmětem veřejné zakázky. Stanovujeme také parametry budoucí veřejné zakázky. Předsednictvo TA ČR nakonec rozhoduje o vyhlášení a druhu veřejné zakázky. Poté organizujeme a administrujeme veřejnou zakázku. Tato část je zajišťována zejména zaměstnanci TA ČR. Zástupci resortu a odborný konzultant jsou členy komise ve veřejné zakázce. V programu využíváme zejména inovativní druhy veřejných zakázek, které jsou náročnější na administrativu i čas všech zúčastněných, na druhou stranu umožňují lepší a cílenější specifikaci budoucího projektu, čímž předcházíme potenciálním problémům v budoucnu nebo nedorozuměním při realizaci projektu. O výběru dodavatele, a tedy příjemce podpory, následně rozhoduje předsednictvo TA ČR. Společně s resortem a odborným konzultantem intenzivně sledujeme a monitorujeme průběh realizace projektu a následně dosažené výsledky projektů předáváme resortům, které se stávají vlastníky výsledků.
V poslední části resort zavádí získané výzkumné poznatky, tedy výsledky, do každodenní praxe svého úřadu. Doba implementace je tříletá a TA ČR monitoruje a hodnotí dopady zaváděných inovací na zadanou problematiku.
Kdo se může do programu zapojit jako účastník?
Účastníky jsou subjekty, které se ucházejí o realizaci projektů v rámci vyhlášených veřejných zakázek. Každý účastník musí splňovat kvalifikační požadavky definované v zadávací dokumentaci. Klademe důraz na to, aby disponovali kvalitními personálními zdroji s relevantní odborností a zkušenostmi pro danou oblast výzkumu.
Jak je zajištěno financování těchto projektů?
Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné zakázky, je výše podpory 100 % uznaných nákladů. Jinými slovy, projekty jsou plně hrazeny z veřejných prostředků přidělených TA ČR.
Můžete uvést příklad nějakého úspěšného projektu, který byl realizován díky Programu BETA?
Toto je velmi obtížná otázka, protože program není tematicky zaměřený. Jak jsem již uvedla dříve, každá potřeba, veřejná zakázka i projekt jsou jedinečné. Liší se obsahem, rozsahem, délkou i finanční alokací. Dále je nutné zdůraznit, že resort je ten, který má povinnost výsledky převzít a zavést je do své každodenní praxe. Úspěšných projektů máme celou řadu, ale je důležité, aby resorty prakticky využily poznatky vzešlé z projektů. Projekt jako takový může být velmi úspěšný, pokud se však nepodaří jeho výsledky aplikovat v praxi, úspěšnost projektu ztrácí na významu. V Programu BETA2 se zaměřujeme více na uplatnitelnost výsledků projektů resorty než v Programu BETA. V Programu BETA3 posouváme toto ještě dále, a zaměřujeme se na to, jakým způsobem bude možné výsledky aplikovat do praxe a jaké změny pomocí aplikace výsledků resort dosáhne.
Momentálně „běží” už v pořadí třetí program veřejných zakázek BETA3. Jak se liší Program BETA3 od Programu BETA2?
Jednotlivé Programy BETA se vzájemné zásadně neliší. Vždy se jedná o program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy.
V každém dalším programu se však snažíme reflektovat zkušenosti z programu předešlého tak, aby byl každý další program účinnější, efektivnější a cílenější na neustále se vyvíjející a měnící prostředí státní správy jako takové.
Například v Programu BETA3 se více než v Programu BETA2 zaměřujeme na budování inovační kultury a podporu rozvoje inovačního ekosystému ve státní správě. Jde nám o to, aby výzkumné potřeby reagovaly na problémy jednotlivých resortů, aby díky realizaci projektů a jejich výsledkům bylo na resortech možné aplikovat výsledky projektů, využít je v praxi státní správy a tím dosáhnout inovační změny.
Existuje v České republice obdobný program veřejných zakázek jako je BETA?
Ano existuje a ne jeden. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, jako poskytovatelé účelové podpory mají vlastní programy veřejných zakázek.
Jaké jsou plány do budoucna? Lze odhadnout dopředu, zda zájemce čeká i vyhlášení BETA4?
Vzhledem k tomu, že Program BETA vznikl z potřeby státu vytvořit jednotné místo realizace výzkumných projektů pro potřeby státní správy prostřednictvím veřejných zakázek, je velká pravděpodobnost, že Program BETA bude pokračovat dlouhodobě. Pro řadu resortů je program skoro jedinou možností, jak realizovat jejich aplikovaný výzkum nebo inovace. Proto se dá očekávat dlouhodobý zájem resortů zapojit se a využívat možnosti programu. I my v TA ČR přemýšlíme o programu v dlouhodobém horizontu.
V závěru bych se chtěla zeptat na váš osobní názor na význam a přínos Programu BETA pro Českou republiku?
Dle mého osobního názoru je Program BETA pro Českou republiku, ale i pro českou společnost významný. Umožňuje státní správě rozvíjet se, inovovat, zefektivňovat a zkvalitňovat veřejné služby a správu. Umožňuje jí reagovat na nejrůznější výzvy, kterým je v dnešním velmi turbulentním prostředí vystavena. Tím přispívá ke zkvalitňování služeb veřejnosti, co má pozitivní dopad i na společnost jako takovou.
