Logo

MIROSLAVA KOPICOVÁ: Nahrazení selhávajícího systému v aplikovaném výzkumu mělo velkou podporu

Šárka Kováříková
07. 05. 2024

Miroslava Kopicová by se dala označit za matku zakladatelku Technologické agentury ČR. Jako ministryně školství ve vládě Mirka Topolánka byla výraznou osobností, která v době politických a ekonomických krizí pomohla prosadit založení dnes nepostradatelné instituce na efektivní rozdělování financí pro český aplikovaný výzkum a vývoj. V rozhovoru popsala překážky, které bylo nutné před 15 lety překonat.

Paní Kopicová, vy jste spolutvůrkyní myšlenky na založení TA ČR. Jak se u vás tento nápad zrodil? 

V roce 2006 jsem vstupovala do vlády s ambicí  přizvat nejlepší odborníky ke spolupráci na přechodu naší země směrem k ekonomice znalostí. Dlouhodobě se totiž zabývám zaměstnaností a bylo evidentní, že jsme vyčerpali své konkurenční výhody a musíme jako země zvednout svůj potenciál. Profesor Petr Matějů se razantně ujal přípravy reformy vysokého školství. Spolupracovali jsme na tom s OECD a měli plnou podporu tehdejších rektorů vysokých škol. Zásadní kameny změn byly připraveny tak, aby zkvalitnily systém řízení, financování, diverzifikace i hodnocení vysokých škol. Vláda ale neměla důvěru Parlamentu a úkoly, které jsme si dali, jsme tak nemohli dokončit.

Co se tedy povedlo?

Výzkum a vývoj, tedy druhý pilíř znalostní ekonomiky, byl v rukou RVVI. Můj náměstek MŠMT Marek Mora realizoval vyjednávání operačního programu na podporu VaVaI. Tento program, připravovaný už za ministryně Petry Buzkové, znamenal zásadní posun ve vybavenosti České republiky výzkumnými infrastrukturami. Bylo evidentní, že jde o výjimečnou příležitost odstranit nedostatky tehdejšího systému podpory výzkumu, vývoje a inovací. Byla jsem 1. místopředsedkyní RVVI a na tomto úkolu jsem se rozhodla pracovat. Měla jsem podporu tehdejšího premiéra Mirka Topolánka, skvělé členy RVVI a vynikající odborný tým sekretariátu RVVI vedený doktorem Markem Blažkou. 

Jak z této snahy tedy vzešla TA ČR?

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR měla sedm rozsáhlých cílů, vedle intenzivního zapojení do mezinárodní spolupráce, zjednodušení podpory až k podpoře excelence ve výzkumu a zajištění využití jejích výsledků v praxi. Dívali jsme se, jak fungují země, které mají významné výsledky ve výzkumu, setkali jsme se s řadou našich i zahraničních odborníků. To vše vedlo až k myšlence založení Technologické agentury České republiky. 

Bylo těžké myšlenku prosadit? Kdo vás podpořil, aby se realizovala?

Klíčová je vždy podpora premiéra. Reforma potřebuje schválení celé řady legislativních předpisů ve vládě i v Parlamentu a v tomto procesu to byly celé legislativní balíky. Bez podpory předsedy vlády, v těch letech zároveň předsedy RVVI, by to nebylo možné. Ale musím říct, že důvody, které nás k reformě vedly, a kroky, které jsme představili, podporovala celá vědecká a výzkumná obec. Všichni rozuměli tomu, že chceme rozvoj výzkumu a vývoje podpořit. Bylo jasné, že výzkumníci mají na to, aby přínosy pro společnost byly mnohem větší. Takže nahrazení selhávajícího systému v aplikovaném výzkumu mělo velkou podporu. Hlavní problém nastal, až když došlo na rozdělování peněz. Nacházeli jsme se v období hospodářské krize a nemohli jsme do systému nasypat další peníze ze státního rozpočtu. K tomu přibyla kapitola pro Technologickou agenturu ČR.

Splnila vaše vize institucionální podpory aplikovaného výzkumu vaše očekávání? Funguje Agentura tak, jak jste původně zamýšlela?

Reforma nikdy nikomu slávu nepřinese. To jediné, co nakonec dělá radost, je, když něco zůstane a funguje. Jsem moc ráda, že TA ČR vznikla a je dnes velká a respektovaná instituce. Věřím, že její existence opravdu iniciovala řadu projektů a s radostí sleduji, jaké projekty se v Agentuře realizují. Vidím, že celé oživení vede také k postupným úspěchům na evropské úrovni. Jsme sebevědomější a své velké úspěchy máme ještě před sebou. Samozřejmě vím, že máme rezervy. Potřebujeme delší zkušenost, abychom byli schopni eliminovat zbytečnou administrativu, nebáli se velkých významných projektů, které jsou pro náš stát klíčové, a dokázali tak přizvat k  jejich výběru významné odborníky i ze zahraničí. 

Co bylo z vašeho pohledu nejtěžší při zřizování Agentury?

Bylo to hodně práce. Ale nejvíc mi utkvěla v paměti jedna noc. Jednali jsme o rozpočtu, včetně první alokace na TA ČR. Nedostali jsme peníze navíc, museli jsme spravedlivě pokrátit ostatní kapitoly. Bylo to těžké a bolestné. Ale bylo jasné, že jestli Agenturu nespustíme, může dojít k personálním změnám a už se taková šance nemusí opakovat. Všichni členové rady jsme nad tím seděli téměř do rána. Věděli jsme, že lépe se to udělat nedalo, takhle jsme se dohodli. Ráno přijel premiér Petr Nečas a další zástupci výzkumných organizací. Byla jsem napjatá, ale věřila jsem RVVI. Všichni členové hlasovali jednomyslně. Moje nejkrásnější vzpomínka je tedy, jak drží slovo špičky naší vědecko-výzkumné základny.

Co byste TA ČR popřála k jejím narozeninám?

Je to snadné přát, ale náročné získat. Moc vám všem v TA ČR přeji krásné a významné projekty, skvělé spolupracovníky na všech úrovních a výborné kolegy, kteří jsou dost sebevědomí na to, aby byli velkorysí a nápomocní výzkumníkům v dopracování projektů. Nenadřazujte proceduru nad obsah projektů. Dbejte o jejich význam pro firmy, organizace, společnost. Sledujte trendy v nejlepších zahraničních organizacích, studujte a spolupracujte jen s těmi nejlepšími, snažte se být i vy pro ně zajímavými a inspirativními partnery. Dívejte se dopředu a podporujte ty nejlepší, které máme. Jste k tomu ustaveni a můžete hodně udělat. I vaše budoucnost stojí na vysoce kvalifikovaných lidech a aplikovaných výstupech výzkumu.

Přeji vám krásných dalších patnáct let!

Medailonek

PhDr. Miroslava Kopicová

Absolventka Karlovy univerzity, celoživotně se věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Stala se 1. místopředsedkyní Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů a věnovala se také problematice řízení výzkumu. Osm let působila jako 1. místopředsedkyně Rady vlády pro VVI. Vedla přípravu reformy systému výzkumu v ČR, řídila práce na Národní politice výzkumu, vývoje a inovací (VVI), je spoluautorkou Priorit aplikovaného výzkumu VVI aj.

V průběhu pracovního života byla dvojnásobnou ministryní školství, poradkyní dvou premiérů, po dvě období byla Generálním sekretářem pro přípravu a vyjednávání dokumentů ke strukturálním fondům s Evropskou komisí.

Již třicet let působí jako ředitelka Národního vzdělávacího fondu. Dále je předsedkyní správní rady Anglo-americké univerzity v Praze, členkou správních rad VUT, VŠE, Univerzity Pardubice a SR Anglického gymnázia. Je členkou Vědecké rady Národního muzea. V posledních letech se věnuje kvalifikacím lidských zdrojů  v souvislosti s Průmyslem 4.0. Zabývá se otázkami lidských zdrojů pro nejvyšší kvalifikace zejména doktorským studiem.