Centrum sjednocuje všechny klíčové akademické a průmyslové hráče v ČR, kteří se zabývají výzkumem a vývojem elektronové a fotonové optiky. Díky výzkumným poznatkům posledních let využívají pokročilé technologie z této oblasti vlastností částic (zejména fotonů a elektronů) k zobrazování v mikrosvětě i nanosvětě. Fotonová a elektronová optika nám nejen umožňuje vidět, poznávat či pozorovat atomy a molekuly materiálů i hmoty nebo jednotlivé buňky a to, co se v nich odehrává, ale umožňuje nám v tomto světě také pracovat. Ve spojení s nástroji, k jakým se řadí například laser nebo proud elektronů, můžeme manipulovat s atomy či molekulami a měnit tak například vlastnosti povrchů i struktur jednotlivých materiálů podle potřeby. Abychom mohli v tom nesmírně malém světě kvalitně vyrábět třeba miniaturní čipy pomocí elektronové litografie, potřebujeme umět ještě kvalitněji nejen vyrábět, ale především změřit výsledek naší práce. Proto se aktivity Centra zaměřují na aplikovaný výzkum a přenos technologií v oblastech elektronové mikroskopie a litografie, optické mikroskopie a spektroskopie, laserových technologií, optické a kvantové metrologie, optovláknových technologií, vysoce přesné optické výroby a sofistikovaných optických systémů. Taková komplementární synergie posouvá mnohaleté plodné bilaterální spolupráce a nabyté zkušenosti partnerů na úroveň, kde se tato odvětví českého výzkumu a průmyslu přibližují světovým lídrům, vytvářejí nové pracovní pozice a výrazně zvyšují přidanou hodnotu související průmyslové výroby. Práce výzkumníků a vývojářů v rámci tohoto projektu přinesla celkem 220 výsledků, z toho například 107 funkčních vzorků, 20 ověřených technologií a 3 softwary.

Řešitelé:

• Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
• Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
• CRYTUR, spol. s r.o.
• Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
• Meopta – optika, s.r.o.
• MESING, spol. s r.o.
• Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o.
• Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.
• Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
• Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
• České vysoké učení technické v Praze / Fakulta strojní
• Masarykova univerzita / Středoevropský technologický institut
• Univerzita Palackého v Olomouci / Přírodovědecká fakulta
• Vysoké učení technické v Brně / Středoevropský technologický institut
• Vysoké učení technické v Brně / Fakulta strojního inženýrství

Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit chod ekonomiky. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické (např. uhlí), rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. V červnu 2017 byla vládou České republiky schválena resortní strategie Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Vytvoření jednotného způsobu implementace této státní politiky do jednotlivých krajů s přihlédnutím k jejich možnostem, potřebám a zdrojům bylo jedním z cílů vítězného projektu v kategorii GOVERNANCE. Dalšími, neméně důležitými cíli projektu bylo stanovit, jak po postupných aktualizacích státní surovinové politiky snadno a jednotně aktualizovat také regionální surovinové koncepce a zajistit jejich propojení s územními plány.
Výsledkem projektu je univerzálně použitelná metodika a standardizované postupy tvorby regionálních (krajských) surovinových koncepcí v souladu se závěry státní surovinové politiky a dalších sektorových politik. Řešitelé vypracovanou metodiku ověřili v Karlovarském a Středočeském kraji spolu s územím hlavního města Praha.
O aktualizaci svých regionálních koncepcí projevily zájem i další kraje, například Zlínský či Jihočeský. Implementace výsledků tohoto projektu tak přináší konkrétní a přínosné výsledky pro hospodářství České republiky a přispívá k jeho lepší koordinaci a vyšší efektivitě v oblasti využívání surovin, která se s ohledem na globální trendy opět dostává do středu pozornosti.

Řešitelé:

• Česká geologická služba
• G E T s.r.o.

Mikropolutanty představují spolu s pesticidy největší hrozbu pro jakost pitné vody. Jedná se o látky, které jsou v důsledku lidské činnosti denně vypouštěny do odpadních vod – většinou jsou to zbytky léčiv a produktů osobní hygieny, estrogeny či fosfor. Jsou špatně odstranitelné a proto často nadále putují přes čistírnu odpadních vod (ČOV) do vodního prostředí. Největší potíž s likvidací mikropolutantů mají malé ČOV, u kterých chybí možnost terciálního dočištění. Účinný nástroj pro čištění odpadních vod představují pokročilé oxidační procesy (AOP). I ty ale mají řadu omezení a nevýhod, se kterými se čističky musí potýkat – vysoké provozní náklady, vznik nežádoucích vedlejších produktů, bezpečnostní rizika a hlavně nízká efektivita při malých koncentracích. Řešitelé vítězného projektu v kategorii Společnost se proto zaměřili na vývoj a následnou aplikaci technologie plazmové AOP. Tato vyspělá oxidační metoda využívá plazmu k tvorbě vysoce reaktivních radikálů (atomů, iontů a molekul s nespárovaným elektronem, které mají schopnost efektivně rozkládat organické a anorganické znečišťující látky v odpadní vodě). Technologie využívá fyzikálních a chemických procesů probíhajících v plazmě a má potenciál stát se efektivní a ekonomicky udržitelnou metodou na decentralizované čištění odpadních vod až na úroveň jednotlivých objektů, jimiž mohou být významně zatěžující provozy typu zdravotní či farmaceutické infrastruktury.

Řešitelé:

• ZENA s.r.o.
• Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
• Masarykova univerzita / Přírodovědecká fakulta
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce

Když se řekne slovo „emise“, nejčastěji se nám vybaví znečišťování životního prostředí polutanty, které vznikly spalováním (výfukové plyny, oxidy uhlíku, popílek, lehký polétavý prach apod.). Znečišťovat životní prostředí lze ale i něčím na první pohled neškodným – světlem nebo hlukem. A právě nadměrný hluk patří v současnosti k nejrozšířenějším škodlivinám, které ničí nejen přírodu, ale způsobují i závažná civilizační onemocnění. Není tedy divu, že narůstá tlak na snižování hlukových emisí způsobených člověkem, a to zejména v oblasti dopravy. Tým expertů z vítězného projektu v kategorii BUSINESS se tématem akustických emisí zabýval, a to konkrétně u kolejových vozidel (vlaky, tramvaje a metro). Ve svém projektu se zaměřili na vývoj tlumících systémů, matematické predikce jejich chování a experimentální ověření akustických vlastností. Výsledkem jsou ověřené materiálové a konstrukční návrhy akustických tlumičů pro tři druhy železniční dopravy – vysokorychlostní osobní dopravu, nákladní dopravu pro EU dopravce a městskou dopravu.


1) Prvním ze tří výsledků projektu je návrh koncepce tlumiče pro vysokorychlostní dopravu, který splňuje požadavky současného trendu zvyšujících se rychlostí pro dálkové a středně dlouhé vzdálenosti. Firma BONATRANS dostává poptávky na železniční dvojkolí s použitím kol na úrovni rychlosti až do 420 km/h. Tlumící vlastnosti nově vyvinutého a optimalizovaného tlumiče byly ověřeny provozními testy na zkušebním okruhu Velim.


2) Pro nákladní dopravu v rámci vývoje tichých kol vznikla funkční koncepce řešení tlumiče s požadovaným potenciálem odolnosti vůči náročným teplotním a deformačním provozním zatížením nákladní železniční dopravy. Návrhy optimálních tlumičů i koncepce nosných těles byly rovněž otestovány v rámci provozních měření na zkušebním okruhu Velim.


3) Třetím výsledkem byl tlumič pro městskou a příměstskou kolejovou dopravu. V průběhu řešení projektu byl navržen listový tlumič a byly vyrobeny první kusy pro laboratorní testování. Proběhla i optimalizace tlumiče a byla provedena montáž tlumičů na kola tramvajové jednotky. Z naměřených výsledků je patrné, že navržený tlumič reálně snižuje hlukové emise při jízdě tramvaje především v obloucích tratě.

Řešitelé

• BONATRANS GROUP a.s.
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava / Centrum pokročilých inovačních technologií