Logo

Bez funkčního informačního systému je progresivní vývoj vyloučen aneb Jak vznikala ISTA

Leoš Kopecký
07. 05. 2016

Inovace a nové technologie se staly jedním z důležitých měřítek pro srovnávání či hodnocení vyspělosti států a ekonomik. Česká republika podle European innovation scoreboard za rok 2023 patří k umírněným inovátorům, ale náš celkový inovační index neustále roste. Jsme tedy na dobré cestě a výsledky našeho aplikovaného výzkumu a vývoje i jeho reprezentanti se objevují v mezinárodních a evropských souvislostech stále častěji. Jednou z příčin nastávajících pozitivních změn je jistě systematická podpora ze strany státu, s tím související snižující se administrativa a rostoucí efektivita investic do výzkumu a vývoje. Neodmyslitelnou součástí tohoto procesu jsou toky dat a informací.   

Informační systém TA ČR, neboli ISTA, vyvinutý pro Technologickou agenturu ČR na správu projektů podpořených prostřednictvím Agentury, je ukázkou efektivního systému správy dat z oblasti VaV. Byl spuštěn v roce 2016, čemuž předcházelo několik let příprav zadávací dokumentace a samotné realizace. V současnosti systém pracuje s daty téměř 5000 podpořených projektů aplikovaného výzkumu v nejrůznějších oblastech výzkumu a vývoje. 

Co je to ISTA a v čem se stala unikátní? 

ISTA je komplexním nástrojem pro správu podpořených projektů aplikovaného výzkumu a vývoje, který v jakékoli fázi inovativního řešení umožňuje dokonalou informovanost a současně i možnost modifikace, úprav parametrů podle aktuálních potřeb, ať už jde o personální změny v týmech, financování či konkrétního vývoje a vliv či dopady nových výsledků výzkumu. Několikaletá péče a systematické aktualizace pod vedením IT expertů TA ČR vedla k tomu, že se ISTA vyvinula do podoby skutečně unikátního  nástroje – rozsáhlého, funkčního informačního systému, který obsahuje a umožňuje spravovat data tisíců výzkumných projektů od registrace návrhu projektu, jeho vývoj, dosažení či nedosažení výsledků, až po jeho vyhodnocení a zprávy o implementaci, využití inovace, realizovaného výsledku výzkumu a vývoje. 

Při budování systému byl velký důraz kladen na uživatelskou přívětivost služeb, které TA ČR skrze informační systém poskytuje. Je užitečným a praktickým průvodcem při tvorbě samotné žádosti a tím proces žádosti nesmírně zjednodušuje. Všem účastníkům kterékoli fáze projektu umožňuje, podle jim přidělené role, být stále informovaní o libovolných parametrech projektu, o změnách nebo jejich potřebách i o jejich schválení či neschválení poskytovatelem podpory.

Vývoj ISTA

Vývoj systému i samotné podmínky, za jakých ISTA vznikala, nebyly jednoduché. „Od vzniku TA ČR bylo cílem držet celou administrativu spojenou s agendou projektů aplikovaného výzkumu a vývoje v maximálně možné míře digitální. Komplexita a množství zpracovávaných dat rostly, přičemž bylo zapotřebí veškerý business efektivně řídit a spravovat,” uvedl Vladimír Kubíček, ředitel odboru informačních a komunikačních technologií TA ČR.

Původní systém Patriot, navržený pro nízké jednotky veřejných soutěží za rok, se tak stal nevyhovujícím. Pro každou veřejnou soutěž se de facto tvořila další instance systému, což nebylo vhodné z technologického pohledu, ale hlavně i z hlediska času a vynaložených financí.

TA ČR se tedy rozhodla pro nové řešení s tím, že systém bude natolik konfigurovatelný, že umožní Agentuře částečnou úpravu systému bez větších zásahů dodavatele – především vyhlašování soutěží.  Samotnému budování systému předcházely dva roky tvorby zadání, které ve finále obsahovalo asi 3000 požadavků, jenž bylo potřeba splnit. „Od zadání k realizaci se nakonec probojovalo 1500 požadavků. Nabídka dodavatele potom měla 265 stránek. Následovaly dva prototypy softwaru a jak to v projektech bývá, začínalo se nabalovat zpoždění. V zásadě lze tvrdit, že jsme z prototypu přešli rovnou do produkčního provozu,” vzpomíná Vladimír Kubíček a dodává: „Na první veřejnou soutěž v ISTA do smrti nezapomenu. Všichni jsme seděli na helpdesku a v mobilu mám fotku, jak v 16:30, kdy skončila soutěžní lhůta, mí kolegové různě leží na stolech a spí v židlích naprosto vyčerpaní. Byl to náročný začátek, ale následné výhody, že systém umíme a můžeme sami částečně konfigurovat, je takovým malým zadostiučiněním,” říká Kubíček.

Současná ISTA a potřeba inovovat

„V současnosti ISTA obsahuje 120 soutěží a funguje asi 8 let, je tedy už jistým způsobem morálně a technologicky zastaralá,” prozrazuje Kubíček a vysvětluje, že potřeba inovovat byla stále více akutní: „Jako nevýhoda se také ukázalo to, že ISTA nebyla architektonicky připravená, ani tak vlastně prapůvodně nebyla navržena, na to, aby nabrala i resortní programy nebo aby do ní mohli být začleněni i resortní uživatelé, kteří se starají o své programy. To znamenalo úpravy a dopad na komplexitu systému a násobné zvýšení požadavků jak na interní ICT tým TA ČR, tak i na dodavatele systému.” 

Dalším impulsem pro změnu byl použitý framework (softwarová struktura pro podporu programování), který je dodavatelem u ISTA řešen proprietárně, sic je postaven na open-source technologiích, jde o uzavřený software, který zvládne upravovat jen autor. Jeho strukturu tedy detailně zná v zásadě jen jedna (možná dvě) osoby, což v kombinaci s tím, že pouze dodavatel dokáže samotnou aplikaci sestavit a nasadit, ukazuje na určitou míru vendor-lock. Proto došlo k rozhodnutí, zkusit to znovu a ještě lépe. „Tak se vlastně začala rodit myšlenka sdíleného informačního systému SISTA,“ komentuje impulsy pro vznik nového systému Kubíček.

Laťka byla nastavena vysoko kvůli nepochybné úspěšnosti a prověřené funkčnosti systému ISTA. Spolehlivost či stabilitu systému prověřila i mimořádná událost v době, kdy spravující datacentrum bylo u Hodonína a lokalitu v roce 2021 zasáhlo tornádo. Je to jediné datacentrum ve střední Evropě, které přežilo bez větší úhony zásah tornádem, ISTA ani tehdy nevypadla.

„Na základě aktuálních potřeb TA ČR, úspěšnosti již zavedené ISTA a zkušeností s jejím vývojem bylo rozhodnuto, že bude vyvinut nový, navazující, ale už sdílený informační systém (SISTA), který mohou samostatně užívat další poskytovatelé podpory se stejnou efektivitou, jako by měli svůj vlastní systém. Navíc ještě dokonalejší a modernější,“ uzavírá Vladimír Kubíček.

Leoš Kopecký, novinář pro VaV

Pamatuji si předcházející systém Patriot, který nebyl uživatelsky moc příjemný. ISTA byla jistě obrovským krokem vpřed. Při své práci – psaní textů a zpracovávání informací pro laickou i odbornou veřejnost využívám systém ISTA prakticky denně. Díky propracovanosti se daří velmi snadno připravovat obsah pro články, tiskové zprávy i posty na sociální sítě. Samozřejmé je, že data, ke kterým mám přístup, nejsou zveřejněna a ani poskytnuta médiím bez souhlasu řešitele projektu, protože by se snadno mohlo stát, že mediální výstup by zasáhl do vlastnických práv k objevu, poškodil průmyslová či autorská práva, nebo jinou formou ohrozil třeba probíhající patentové řízení. Proto je obsah systému ISTA tak dobře zabezpečen.